Vliv komunikace na ekonomiku
Ekonomické škody.
Dnešní ekonomie je ve stádiu globalizace. Z toho vyplývá mnoho skutečností, které zásadně ovlivní budoucnost EU.
Zavádění „informační společnosti“ není jen propojování „virtuálních drátů“, ale hlavně tok informací. Aby předávání informací bylo opravdu účinné, musí být ve snadno zvládnutelném a pro většinu obyvatel srozumitelném jazyce.
Takový jazyk musí být snadný, jednoznačný, logický a až matematicky
přesný, aby otevřel cestu k účinnému zpracování a vyhledávání informací i umělé inteligenci v budoucnu. K tomu se žádný z národních jazyků (i když rozšířených – např. angličtina) vůbec nehodí. Je to jako dělat matematiku s římksými číslicemi!
O vliv jazyka na ekonomiku se kupodivu nikdo nezajímá.
Vliv snad čehokoliv na ekonomiku je obšírně studován, avšak dopad jazyků na tok informací je ignorován. Nanejvýš lze najít studie, jak znalost jazyků ovlivňuje výši platu či nezaměstnanost. Přitom marketing, který se na úspěchu zboží na trhu nejvíce podílí, je na jazyku naprosto závislý. Vzhledem k sumám investovaným na marketing a propagaci je vlastnímu jazyku věnována pozornost jen minimální.
To je velká škoda.
Společný jazyk: Myšlenka se mi líbí, ovšem začínám-li přemýšlet o její realizaci, úplně cítím hrůzu všech "EU-papalášů", kterým je od 20 do 80 let, že by se měli tímto jazykem skutečně domlouvat (neboli se jej učit a NAUČIT). A ministři školství by velmi efektivně a hlavně "efektně" utratili neuvěřitelné peníze nás daňových poplatníků za startovní vzdělání učitelů tohoto jazyka (což by nelibě nesli i ministři financí) s výsledkem podobným naší české zkušenosti s Internetem do škol...
Takže mi vychází rychlý výsledek: akademická debata může pokračovat, avšak k cíli nepovede.
Kde tedy vzít skutečně silný impuls k rozhýbání se???
JarekF
Máte plnou pravdu. Největší překážkou zavedení pravidelné a snadno zvládnutelné Evropštiny jsou sami úředníci, neboť by se ji museli naučit. Ale hlavní důvod podle mne je, že by dostali konkurenty s lepšími odbornými schopnostmi než mají sami. Svou pozici drží díky jakési znalosti angličtiny...
Co se týče financí, nevidím to tak černě neboť pravidelný jazyk se lze naučit až desetkrát snadněji. To znamená podstatnou úsporu prostředků a hlavně času. Navíc účinnost dorozumění by byla neskonale lepší. Pravidelný a logický jazyk se také snadněji udrží. Co se týče učitelů, problém je horší se zajištěním učitelů angličtiny již dnes. Evropština je však snadná. Podívejte se na elingvo.eu .
Poněvadž ekonomika je o komunikaci, předpokládám velký dopad na ekonomiku. Když dáme komunikaci jen desetiprocentní vliv na HDP, tak to znamená v EU víc než trilion € ročně k dobru.
Věc se nedá se to srovnat s internetem do škol, protože zde se jedná o rozptýlené studium nezajišťované jednou preferovanou firmou.
Druhou překážkou zavedení Evropštiny jsou studenti angličtiny sami. Poněvadž je moc stála, cení si ji! Je to jako s autem. Nikdo neřekne, že si vybral špatně. Jedinná možnost zavedení Evropštiny, jde přes politický tlak voličů. Mocní, nám ale nedovolí přístup do médií a tím se o tom lidé nedozví...Velká škoda.
Vlastní zkušenost s osmi jazyky, které používám, mi otevřela oči...