Evropská Unie demokracii a sociální spravedlnost sice proklamuje,ale v praxi neprovádí.
Sociální spravedlnost je velice důležitá a zásadní. Nelze proklamovat a slibovat cokoli a přitom to v každodenním životě nezajišťovat! To je právě příklad chování Evropské Unie v oblasti jazykových lidských práv. A přitom pro tuto oblast má EU svého komisaře. Je jím pan Orban, člověk vysokoškolského technického vzdělání. Jeho chování je pro mě jako obyčejného občana EU nepřijatelné především pro jeho aroganci a nepřístupnost vůči občanovi, neochotě mu naslouchat. Proč mi nenaslouchá, když se mu snažím sdělit mé názory ohledně jazykového babylonu v EU? Kde tento člověk žije? Žije mezi obyčejnými lidmi v malých státech unie, kteří jsou jazykově diskriminováni? Ne, žije v Bruselu a ovládá angličtinu, což mu zcela stačí ke spokojenosti...že je to sobecké a nedemokratické? To panu Orbanovi přece nevadí, protože on má svoji linii - mnohojazyčnost! Ta byla přeci jednou provždy přijata a o tom se nediskutuje! To je demokratická unie? Člověku se z ní dělá špatně, pane Orbane! Takto jsme,pane Orbane, v totalitě žili v letech 1948-1989. Vaše mnohojazyčnost je nová totalita pro velkou většinu občanů EU! Brzy se přesvědčíte, že tato Vaše nespravedlivá politika přinese mnoho nespokojenosti a možná i nepokoje! A přitom stačí tak málo: trochu dobré vůle...bohužel vedoucí politici EU nemají dobrou vůli vůči obyčejným občanům, kteří jsou pro ně plebs, odpad...Nezbývá než s hořkostí připomenout: kdo s čím zachází, s tím také schází...nebo kdo seje vítr, sklízí bouři...
Vážený pane, proč jste přesvědčen, že by měl vyslyšet právě a zrovna Váš názor? Jak velké procento populace EU ho sdílí?
V rámci mezinárodních vztahů a komunikace se běžně používají světové jazyky a to s ohledem např. na tradici a světové zastoupení. Chtít uměle zavést jednotný jazyk je podle mého názoru silně nepraktické a, upřémně, i nepravděpodobné. Navíc následkem toho bychom se izolovali. Angličtina, nebo francouzština, nejsou komunikačními jazyky náhodou nebo z plezíru. Těmito dvěma jazyky se domluvíte téměř všude, nemluvím teď pouze o EU, ale o Americe, Asii i Africe.
A nechci Vás urazit, ale představa hromadných nepokojů způsobených ignorací Esperanta je skutečně směšná.
Vážená paní,
napsal jsem svůj názor, plynoucí z mých životních zkušeností, nic víc, nic míň. Tak mi prosím nevnucujte něco, co jsem nenapsal. Děkuji! Esperantem se zabývám od roku 1981. Myslím, že by Vám prospělo, kdybyste si rozšířila své obzory o dílo Jana Ámose Komenského Via Lucis (Cesta světla) a o knihu Člověk proti Babylonu, které jsou na internetu k mání...Přeji Vám příjemný den!
Vážená paní Kerletová,
bohužel Váš názor neodpovídá realitě. Francouzštinu jsem se učil v době, kdy jste asi ještě nebyla na světě. Prošel jsem kus světa i pracovně a pravidelně a profesionálně jsem nucen používat osm jazyků.
Věřte mi, že to nestačí. A poněvadž musím mít čas i na práci, raději bych měl komunikaci snadnou, účinnou a celosvětovou. Toho nelze dosáhnout ani angličtinou, ani francouzštinou, ani čínštinou ani žádným jiným jazykem.
Proto vidím zavedení společné, umělé, pravidelné Evropštiny jako jedinný možný a proveditelný krok pro evropskou a celosvětovou komunikaci.
Pro víc informací se podívejte na elingvo.eu Je to nejrozsáhlejší zdroj informací o jazykových souvislostech na internetu.
Lidé se prostě nemohou naučit dobře další cizí jazyk. Mám přátele, kteří i po padesáti letech stále dobře neovládají jazyk cizí země, ve které bydlí.
My musíme dosáhnout, aby mohly komunikovat ne jen privilegované vyšší vrstvy společnosti a zanedbat normální občany. Byla a je to velká chyba.
Jak mají cítit jakousi evropskou vzájemnost, když jsou v cizích zemích na úrovni nemluvněte. Oni totiž neznalostí jazyka ztrácejí rozsáhlá evropská práva.
Kdybych měl tu moc, rozhodnul bych, že prvním článkem Lisabonské smlouvy bude právo na snadnou komunikaci, protože na tom vše ostatní závisí!